Závod družstev na MS vyhrála Francie, Češi bez hvězd vypadli hned v 1. kole Závod družstev na mistrovství světa v Garmisch-Partenkirchenu vyhrála Francie. Čeští lyžaři vypadli v prvním kole - tým bez Šárky Záhrobské a nakonec i bez nejlepšího českého reprezentanta současnosti Ondřeje Banka prohrál v boji o postup do čtvrtfinále 1:3 s favorizovaným Švédskem. 16. 2. 2011 13:05 - 16. 2. 2011 16:17 Aktualizováno GARMISCH-PARTENKIRCHEN O jediný bod českého týmu se postaral Kryštof Krýzl, jenž v paralelním obřím slalomu porazil Mattse Olssona a nakonec předvedl druhý nejrychlejší čas ve startovním poli, byť jel jen jednou a neměl další šanci se zlepšit. Rychlejší než Krýzl byl za celý závod o tři setiny už jen Francouz Cyprien Richard ve finálové jízdě. Pro Krýzla to znamená před pátečním obřím slalomem velké povzbuzení. "Nastavil jsem si trochu jinak botu a jezdí se mi mnohem lépe, což ten čas potvrzuje," vysvětlil Krýzl, jenž kvůli zranění kotníku z letní přípravy začal jezdit jinak. "Věděl jsem, že můžu být rychlý, vyšel mi i start. Je to rozhodně velké povzbuzení do obřáku, škoda že jsem neměl možnost to ještě vylepšit," řekl. O jediný bod se postaral Kryštof Krýzl. Kateřina Pauláthová a Andrea Zemanová nestačily na své slavné soupeřky Anju Pärsonovou a Marii Pietiläovou-Holmnerovou a v posledním duelu neuspěl ani Adam Zika proti Hansi Olssonovi. "Měl jsem strach, abych neulil, proto ten horší start, a ještě mi trochu nevyšel konec tratě. Ale jízda byla jinak dobrá," podotkl talentovaný Zika, držitel kompletní sbírky medailí ze světové univerziády. "Ale zážitek to byl úžasný, je to i dobrá zkušenost," dodal. Krýzl litoval, že postup nevyšel. "Ale mladí jeli na maximum, moc se mi líbila jízda i Ádi (Ziky), i když se trochu zasekl na startu. Ale chyběl kousíček," řekl po vyřazení nejzkušenější člen české sestavy Krýzl. Všichni závod brali spíše jako zkušenost. "Byly nějaké srandičky, byla to zábava a pro mladé super zkušenost. Tady to není jako ve fotbale, kdy si člověk přihrává, tady každý musí jet maximum, aby se to sečetlo," dodal. Bral závod i trochu jako trénink na páteční obří slalom. "Člověk si na to trochu zvykne, osahá si to, i když je to trochu jinačí. Ale jsem rád, že jsem mohl jet," řekl. Banka, který figuroval v předběžné nominaci, ke startu nepřemlouval. "Bylo to jeho rozhodnutí, necítil se moc dobře. Samozřejmě určitě to škoda byla," poznamenal Krýzl. Bank se po pátém místě v superkombinaci rozhodl šetřit síly před obřím slalomem a slalomem speciál v závěru šampionátu. "Jsem opravdu už hodně unavený a potřebuju ještě trénovat na obřák," vysvětlil Bank, který se rozhodl vynechat závod družstev už v úterý večer. "Tady ta jednoduchá trať by mi moc k tréninku nepomohla, potřebuju prudší kopec," řekl. Již dříve se omluvila slalomářka Záhrobská, která byla společně s Bankem, Krýzlem a Lucií Hrstkovou členkou týmu, jenž loni překvapivě vyhrál právě v Ga-Pa soutěž týmů na závěr sezony Světového poháru. "Kdyby to nebylo před slalomem, ale na konci šampionátu, tak bych samozřejmě ráda jela, ale takhle se chci soustředit opravdu na tu moji jedinou šanci," vysvětlila v úterý Záhrobská, která v Ga-Pa vynechá i obří slalom. Francouzská čtveřice Tessa Worleyová, Cyprien Richard, Alemone Marmottanová a Thomas Fanara získala zlato díky finálové výhře nad největším favoritem Rakouskem. Při vyrovnaném skóre 2:2 rozhodl ve prospěch Francie lepší čas. Bronz brali přemožitelé českého družstva Švédové, kteří v malém finále porazili Itálii jednoznačně 4:0. Rakušané dnes přišli nejen o očekávanou zlatou medaili, ale možná i o jednu ze svých hvězd Benjamina Raicha. Dvojnásobný olympijský vítěz z Turína si ve čtvrtfinále poranil koleno a do dalšího průběhu závodu už nezasáhl. Mistrovství světa ve sjezdovém lyžování v Ga-Pa (Německo) - družstva: 1. Francie (Worleyová, Marmottanová, Bariozová, Fanara, De Tessieres, Richard), 2. Rakousko (Fenningerová, Kirchgasserová, Schildová, Baumann, Schörghofer, Raich), 3. Švédsko (Pärsonová, Pietiläová-Holmnerová, Hectorová, H. Olsson, M. Olsson, Bäck), 4. Itálie, 5. Německo, Švýcarsko, USA a Chorvatsko, 9. Česko (Pauláthová, Dubovská, Zemanová, Krýzl, Zika), Slovensko a Kanada.
Únor 2011
Martina Sáblíková Nový Světový Rekord
19. února 2011 v 21:00Poslední dva kilometry byly na krev, přiznala Sáblíková po novém světovém rekordu Po pádu v Calgary sliboval kouč Martiny Sáblíkové Petr Novák útok na světový rekord na pátečním závodě Světového poháru v Salt Lake City. Český rychlobruslařská královna to dokázala ve fantastickém čase 6:42,66 minuty a ten starý pokořila téměř o tři sekundy. O čerstvé dojmy se podělila v exkluzivním rozhovoru pro Sport.cz a Právo. 19. 2. 2011 09:26 Tušila jste v průběhu závodu, že jedete na světový rekord? Věděla jsem to. Trenér Petr Novák na mne křičel mezičasy. Na světelnou tabuli jsem se dívat nemohla. Tady ji mají v zatáčce, a kdybych se na ni podívala, mohlo by to skončit průšvihem. V Calgary se vám jelo lehce, ale upadla jste. V Salt Lake City jste měla stejný pocit? Jen první tři kilometry, to se mi jelo nádherně. Skoro jsem se nemusela odrážet. Ty poslední dva jsem ale hrozně protrpěla, byly na krev. Musela jsem tvrdě makat. Ale stálo to za tu dřinu. Ten pocit v cíli byl úžasný, nepopsatelný. V poslední jízdě jste jela s velkou soupeřkou Stephanií Beckertovou, kterou jste porazila o neskutečných 4,37 sekundy. Kdy jste jí ukázala záda? Po dvoustovce jsem šla z vnější dráhy do háku a už se přede mnou neobjevila ani jednou. Vlastně jsem jela svůj závod. Na dopingu tentokrát nebyl problém? V posledních osmi dnech jsem byla popáté a tentokrát bez problémů. Oslavíte pořádně světový rekord? Nemám na to ani pomyšlení. Nohy mě strašně bolí, musím to jít vyjezdit na kolo nebo vyběhat. Chvilku jsem se natáhla a hned se mi začaly zavírat oči. Trenér s polskými kolegy ale oslavu určitě nezanedbají. Mne čeká v sobotu ještě patnáctistovka. Nepůjde o nic velkého. Obrazně řečeno, pojedu ji po čtyřech... Celý obsáhlý rozhovor si přečtete v pondělním Právu
David Deyl
18. února 2011 v 20:40Povolání: Zpěvák
Věk: 27

Datum narození: 26. 12. 1983
Místo narození: Ústi nad Labem, Československo
Znamení: Kozoroh
Výška: 190 cm
Životopis
V současnosti student oboru hudební výchova na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem připravuje své debutové album. A s ním má taky šanci - šanci prosadit se mezi hvězdy současné poprockové scény.
"Muziku poslouchám pořád, hrozně mě to baví. Nemám rád ticho." Tak se David charakterizuje a jasně tak popisuje svou životní zálibu a lásku. "Začínal jsem na čistým popu - Boyzone a z nich hlavně Ronan Keating - a i když to dneska může znít jako úlet, tak se za to rozhodně nestydím. Pak samozřejmě přišli i Backstreet Boys, ale v současnosti už jsem jinde a libí se mi Simple Plan, Cartel, Good Charlotte, Sunrise Avenue nebo Snow Patrol. Mým vzorem býval také Patrick Nuo.
David pochází z hudební rodiny. Stal se takovým mírně opožděným vánočním dárkem roku 1983. Narodil se ve městě pod hradem Střekovem (Ústí nad Labem) 26. prosince jako nejmladší ze tří sourozenců. "Mám dvě starší sestry, ale táta si přál ještě kluka. Dá se říct, že jsem takovým pokračovatelem naší hudební tradice. Děda byl učitelem hudby, máma vede dětský sbor Koťata. I obě sestry mají hudební vzdělání. K muzice mě ale paradoxně nepřivedl nikdo z nich, i když vliv na mě samozřejmě měli. To s tátou jsem už jako tříletý kluk seděl u klavíru. Za to mu dneska zpětně moc děkuju. Po malejch částech - třeba jen pět deset minut denně - u mě přes lidový písničky dokázal probudit vztah a nakonec i lásku ke klavíru. I díky tomu jsem mohl hned v 1. třídě nastoupit do základní umělecký školy. Ještě jsem neuměl číst, ale už jsem znal noty. Písmenko C bych nepoznal, ale notu C vždycky."
Davidova muzikantská cesta dostala směr někdy kolem jeho čtrnáctého roku. "Začala se mnou cloumat puberta, začaly mě zajímat holky a já jsem měl potřebu to nějak hudebně vyjádřit. Emoce chtěly ven, tak jsem zasedl za piáno." Poprvé před lidmi vystoupil v patnácti na školní vánoční besídce. "Všichni jsme měli přinést cukroví a něco si připravit. Někdo recitoval, někdo měl nějakou scénku a já hrál na piáno." Od té doby se David "předváděl" mnohokrát. "Samozřejmě, když jsem chtěl sbalit nějakou holku - to jsem hrál třeba 'You Are So Beautiful' od Joe Cockera."
Jako každý autor potřebuje k tvorbě nějaký impuls, inspiraci. "Jasně, abych mohl psát, tak musím mít inspiraci. Můžu napsat za měsíc třeba pět deset písniček a potom půl roku nic. A nechci si sedat a něco potit nebo někoho kopírovat, to teda ne!" A co že je tou Davidovou inspirací? "No jsou to ženský. Ty dokážou vyvolat emocí. Mísí se ve mně pocity jak pozitivní ('ano má mě ráda'), tak i negativní ('že tam něco neklape'). A ty druhý víc. Ale přitom jsou moje písničky tak happy."
I současné hudební hvězdy si v rozhovorech o svých začátcích vzpomenou na nějakého osudového člověka, někoho, kdo jim pootevřel dvířka do světa showbusinessu. Nejinak je tomu také u Davida: "Můj osudovej člověk byla Vlasta Vodičková. Nejenže zpívala se ségrou v Dobrý večer Quintet a dělala v produkci Karla Svobody, ale to ona mě zavedla do studia za producentem Danem Hádlem, abych mu zahrál nějaký svoje písničky. To bylo někdy v roce 2004 a on shodou okolností právě připravoval koncerty Black Milk a já se stal předskokanem na jejich turné."
A jak to tak bývá - být ve správnou chvíli na správném místě - to platilo i v Davidově případě. Nazrál čas na Davidův debut. O roku 2008 by se tak mohlo mluvit nejen jako o magickém roku osmiček, ale také o roku dvou "D" - roku Davida Deyla.
"Na albu teď makáme s producentem Danem Hádlem a velmi talentovaným Marcusem Tranem. Vybíráme asi z dvaceti věcí. A co je na tom zajímavý - všechny jsou nový, žádná není starší než půl roku. " přibližuje první etapu vzniku alba David.
Jako má David jasno o stylu své muziky a svého hudebního směřování, stejně tak má jasně stanovené cíle a přání. "Chtěl bych zaujmout, oslovit a možná i pomoct. Když třeba bude mít nějaká holka depku, protože jí zrovna nechal kluk, a pustí si nějakou rychlou pecku, která jí pomůže znova nastartovat a přivést na jiný myšlenky, tak z toho bych měl dobrej pocit a to by pro mě byla výhra
Tina ft. Rytmus. Pribeh
18. února 2011 v 19:34ak neplač, keď ty ver mi posledný krát
To vravíš stále a že sa nemám bať
Čo mi to dávaš je čistý prvý plán
Riešim len hudbu a len s tebou spávám
A keď sme spolu sami tak to nejde,
Len mávneš rukou,ved to hala prejde.Hrdlo mi zviera pocit prázdna mám
Na ten chlad dotyk viac nepomáha
Je koniec nie je cesty späť
Ja viem to
Je koniec kde sme ja a ty
Ty vieš to
Mame dve cesty ktoré nič nespájá
Choď von, von z mojich snov
Ref:
To je náš príbeh
Cítim blízky pád,
Tak to pochop už je konec
Chceli sme viac aj málo sa niekedy dáť
Už sa to nedá, a nedá,
Poviem ti tých pár slov tak prebolia snáď
Nechcem nič počuť chcem byť sám
Nemôžem dýchať nechcem viac pri tebe stáť
Choď von !!
V kuse ma podozrievaš stále mi voláš
Mám z teba paniku pred tebou utekám
Za všetkym vidíš, že ťa len podvádzam
Nemôžem za to že sa ľubim babám
Máš na mňe nervy, a nemôžeš mi veriť
Vieš, že je neskoro a nedá sa to zmeniť
Srdce mna ťahá za tebou a nepriznám si to pred sebou
Lebo premýšľam nad tebou, aha, prečo som s tebou viac
nebol
Ostal len chlad, to dobré je už dávno preč
Nič nás nezachráni, sama to dobre vieš
Tak poď sem, nech ťa naposledy objímem
Ja som ten ktorý spravil chybu a ovídem.
Ref:
To je náš príbeh
Cítím blízký pád,
tak to pochop už je konec
Chceli sme viac aj málo sa niekedy dá
Už sa to neda a neda
Poviem ti tvých pár slov tak prebolia snáď
Nechcem nič počuť chcem byť sam
Nemôžem dýchať nechcem viac pri tebe stáť
Choď von !!
Vráť to späť, vráť to hneď
Nie si rád, že ma tu máš
Je to zlé, už sa to nedá vrátiť späť
Cítim len chlad, to dobré je už dávno preč
Už ani nemôžeme nájsť spoločnú reč
Môj rytmus je len len tvoj
Ten dôkaz máme je v nás (je v nás)
Ref:
To je náš príbeh
Cítim blízky pád,
Tak to pochop už je konec
Chceli sme viac aj málo sa niekedy dá
Už sa to neda a neda
Poviem ti tých pár slov tak prebolia snáď
nechcem nič počuť chcem byť sám
Nemôžem dýchať nechcem viac pri tebe stáť
Choď von !
Praha
18. února 2011 v 18:43Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale jako samostatný kraj není jeho součástí. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda, ústřední státní orgány a vrchní soud. Mimoto je Praha sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i územních samosprávných celků; sídlí zde též ústředí většiny politických stran a centrály téměř všech církví, náboženských a dalších sdružení s celorepublikovou působností registrovaných v ČR.
Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. Coby historická metropole Čech byla v minulosti sídelním městem českých knížat a králů, římsko-německých císařů a hlavním městem Československa. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů a má zhruba 1,3 milionu obyvatel.[3] Pražská metropolitní oblast měla v roce 2004 (podle Eurostatu) zhruba 2 miliony obyvatel.[4]
Zároveň je Praha také vysoce ekonomicky vyspělým a bohatým regionem s výjimečně vysokou životní úrovní, přičemž tímto vyniká nejen nad české, ale i nad evropské standardy. Podle statistik Eurostatu je pátým nejbohatším velkoměstem v Evropě a HDP na obyvatele V Praze dosahuje 172 % průměru celé EU (HDP na obyvatele ČR dosahuje pouze 80 %).[5][6]
Praha je všeobecně považována za jedno z nejkrásnějších měst v Evropě.[7] Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu, největšího hradního komplexu na světě,[8] je památkovou rezervací UNESCO. Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně miliony turistů ze zemí celého světa, což činí Prahu jedním z nejnavštěvovanějších měst Evropy. V roce 2006 byla na 8. místě nejnavštěvovanějších měst Evropy. Pak v roce 2007 na 7. místě. A v téhož roku na 19. místě nejnavštěvovanějších měst světa.Od roku 1920 je oficiálním názvem města Hlavní město Praha, předtím od roku 1784 Královské hlavní město Praha. V jiných jazycích jméno obvykle zní Praga (latina, většina románských a slovanských jazyků), Prag (němčina) nebo Prague (angličtina a francouzština); vizte také rámeček "v jiných jazycích".
Jméno Praha se tradičně odvozuje od slova práh. Historici obvykle tvrdí, že Praha je pojmenována po říčním prahu či jezu, který se nacházel někde na místě dnešního Karlova mostu. Přes tento brod přecházeli lidé přes řeku. Protože se město začalo rozrůstat právě nad tímto brodem, tedy prahem v řece, bylo nazváno Praha. Pověst o založení Prahy název vysvětluje tím, že kněžna Libuše nechala založit město tam, kde osadník uprostřed lesa tesal práh ke svému srubu.
Přívlastek Praga Caput Regni (Praha hlava království) byl používán od středověku, v roce 1518 byl vyznačen na Staroměstské radnici. Od roku 1927 byl součástí znaku Prahy přívlastek Praha matka měst (latinsky Praga mater urbium), od roku 1991 je pak součástí znaku přívlastek Praga Caput Rei publicae (Praha hlava republiky).[9] Přívlastek Praha stověžatá zřejmě poprvé použil historik Josef Hormayer počátkem 19. století, tou dobou tyto věže spočítal matematik a filozof Bernard Bolzano a dospěl k číslu 103 (bez vodáren a soukromých domů).Počátky hradu a města Prahy
Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Na stejném místě je však doloženo i mnohem pozdější germánské sídliště. V 6. století začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou, kde nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9. století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10. století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.Počátkem 12. století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti…", napsal kdosi neznámý o Praze. Kupec Ibrahim Ibn Jakob napsal o Praze, že je to "město z kamene", což bylo ve své době znakem spíše bohatých měst. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinsky Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 městská práva pražskému podhradí, osídlenému již minimálně od 10. století. Tak vzniklo Menší Město pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku - v roce 1348 založil Nové Město pražské a vytyčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplněno výstavnými měšťanskými domy, prostornými tržišti, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký.Sjednocení pražských měst
K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha však byla již roku 1528 znovu rozdělena.
Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice.
Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami. Roku 1893 byla zahájena pražská asanace, která zasáhla Josefov a Podskalí; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se v roce 1901 připojila Libeň.Velká Praha
Související informace lze nalézt také v článku Velká Praha.
Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství. Přitom byly zničeny i některé památky, jako byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí a později též pomník maršála Radeckého na Malostranském náměstí.
Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jako Vinohrady nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo české, německé a židovské obyvatelstvo, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila 1. světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus; byla také dostavěna gotická Katedrála svatého Víta.
Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě.Od 15. března 1939 byla Praha hlavním městem Protektorátu Čechy a Morava. Kulturní život byl ochromen; po incidentu, jehož obětí byl student Jan Opletal, byly zavřeny vysoké školy. Během druhé světové války byli z Prahy deportováni do koncentračních táborů příslušníci tzv. "méněcenných ras", tedy zejména židovské a cikánské (dle tehdejšího označení) obyvatelstvo. Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického režimu. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna Gestapa v Petschkově paláci nebo střelnice v Kobylisích. Režim dále zesílil po úspěšném atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání, ovšem podle dohod mezi spojenci z protihitlerovské koalice musela americká armáda zůstat stát u Plzně, zatímco Rudá armáda dorazila do Prahy až 9. května.
Válečné škody na pražské zástavbě byly minimální; plánovanou likvidaci města už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést, k vážnějšímu poškození tedy došlo pouze za trojnásobného bombardování americkými letadly na konci války: 15. listopadu 1944 v Holešovicích[10] a 14. února 1945[11] zejména v Novém Městě a na Vinohradech. Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věže kláštera v Emauzích nebo novější Tančící dům.Praha jako hlavní město socialistického Československa
Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, a to napřed v období tzv. první dvouletky (1946-1948). V únoru 1948 se chopila moci Komunistická strana Československa a plánování a výstavba sídlišť se výrazně urychlila. Původní zástavba byla často nahrazena panelovými domy. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Pro obyvatele byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město).
Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Mocenský monopol komunistickéZavedení standardních vztahů se západoevropskými zeměmi otevřelo Prahu turistice jako nikdy předtím. Rozvoj soukromého vlastnictví a podnikání se nakonec projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města.
Individuální automobilová doprava, která před rokem 1990 nebyla tak intenzivní jako v mnohých městech západní Evropy, rychle rostla, a to vedlo k rychlému zhoršení dopravní situace ve městě. Poklesl rovněž i počet cestujících MHD. I přes 60% výdaje na dopravu z městského rozpočtu bude trvat stále mnoho let, než se podaří dobudovat metro či Pražský okruh.Praha leží mírně na sever od středu Čech. Centrum se rozkládá v údolí Vltavy a jejích přítoků. Jejich erozní činnost vymodelovala členitý reliéf, nejnižším bodem je hladina Vltavy u Suchdola (177 m n. m.), nejvyšším pak nevýrazný vrch Teleček mezi Sobínem a Chrášťany (399 m n. m.). V centru je výrazný vrchol Petřín (327 m n. m.) strmě se zdvihající od Vltavy.Podnebí v Praze je mírné, teplejší než na jiných místech ve stejné zeměpisné šířce (50° s.š.) - např. v kanadském Winnipegu činí v zimě průměrná denní teplota -12 °C, noční -20 °C. Způsobuje také občasný silný vítr, jeho průměrná rychlost je 5 m/s (14 km/h). Větry ale ne vždy vanou ze západu.[12]
Průměrný roční úhrn srážek za roky 1961-1990 ze stanice Praha-Ruzyně byly 526,6 mm, z toho nejvíce napršelo v květnu (78 mm) a nejméně v lednu a únoru (23 mm). Za roky 2000-2007 bylo průměrně ročně 160 dnů deštivých. Ročně je zde přibližně 60 zasněžených dnů, nejvíce v lednu, kde průměrná výška sněhu je 5 cm. Průměrně je zde ročně přes 1600 slunečných hodin (5 hodin denně). Nejvíce slunečných hodin je v červnu (230, za den 8,5) a nejméně v prosinci (38, za den 1,5).
Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,5 °C. V nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota 1 °C, noční -3 °C. V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota 24 °C, noční 13 °C. Ročně je okolo 100 mrazivých dnů a 30 ledových dnů. Relativní vlhkost vzduchu se celoročně pohybuje mezi 65 až 90 %.Přehled průměrné teploty a srážek podle měsícůPraha - podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Nejvyšší průměrná teplota [°C] 1,4 3,1 7,7 13,4 18,7 21,2 23,6 23,5 18,6 12,8 5,5 2,1
Nejnižší průměrná teplota [°C] -3,6 -3,3 0,1 3,5 8,4 11,3 13,4 13 9,1 4,9 0,3 -2,2
Srážky [mm] 23,6 23,1 28,1 38,2 77,2 72,7 66,2 69,6 40,4 30,5 31,9 25,3
Zdroj: Ročenka Praha - Životní prostředí 2005 Statistické údaje za roky 1961-1990 ze stanice Praha-RuzyněPraha je podobně jako jiná velká města sužována zhoršenou kvalitou ovzduší a často se zde tvoří smog. Hlavní podíl na znečištění má prašný spad (tzv. lehký polétavý prach s částicemi do velikosti 10 mikrometrů), dále pak také zvýšená koncentrace oxidů dusíku, v letních měsících také přízemního ozónu. Největší koncentrace škodlivin byla naměřena ve čtvrtích u průmyslových podniků a především ve stopě hlavních silničních tahů (Pražský a Městský okruh + jejich radiály): na Novém Městě, Smíchově, Pankráci, Roztylech, Uhříněvsi, Vysočanech.[13] Míra škodlivin je pravidelně kontrolována, nicméně například při požáru tržnice v Libuši nebyli občané o jejich zvýšeném obsahu v ovzduší informováni.[14]Praha je v porovnání se zbytkem ČR výrazně bohatším regionem a svojí ekonomickou silou a vyspělostí vyniká dokonce i vysoko nad evropské standardy (v roce 2007 se ve studii Eurostatu umístila jako 5. nejbohatší region v Evropě, za Hamburkem a těsně před centrem Paříže, když byla standarní kupní síla v Praze vyhodnocena na 172 bodů, přičemž průměr EU byl referenčně stanoven na 100, ČR jako celek získala 80 bodů a umístila se tedy pod průměrem EU).[15][16]
Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu.
Hrubý domácí produkt v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).Ekonomická aktivita obyvatel[17]
Praha dlouhodobě vykazuje, v porovnání se zbytkem ČR, výrazně nižší podíl obecně ekonomicky neaktivních jedinců i nezaměstnaných. Míra zaměstnanosti se v Praze pohybuje kolem 60%, v porovnání s 55% v celé ČR, míra nezaměstnanosti se potom v Praze pohybuje kolem 2-3%, v porovnání s 6-9% v celé ČR.
V Praze jsou také běžné výrazně vyšší mzdy, než ve zbytku ČR. Medián hrubých měsíčních mezd činil v roce 2009 v Praze 28 386 Kč, kdežto v celé ČR jen 22 229 Kč.
Velice znatelné je také zaměření ekonomické činnosti v Praze na oblasti služeb a další činnosti terciérního sektoru, který zaměstnává asi 80% ekonomicky aktivních pražanů, v porovnání s celou ČR, kde terciérní sektor zaměstnává pouze 58% ekonomicky aktivních. Analogicky obrácená je situace v průmyslovém (sekundérním) a zemědělsko-těžebním (primárním) sektoru, které v Praze zaměstnávají 20% respektive 0% ekonomicky aktivních obyvatel, kdežto v celé ČR 39% respektive 3%.
Specifický pro Prahu je také zvýšený podíl ekonomicky aktivních jedinců, kteří v Praze nebydlí, ale za prací do Prahy cestují. Z celkového počtu ekonomicky aktivních v Praze jich v Praze také sídlí asi 81%, kdežto 19% jedinců do Prahy za ekonomickými aktivitami cestuje (z toho nejvýznamnější je skupina obyvatel Středočeského kraje, kteří tvoří 13% všech pracujících v Praze). Obráceně ale 96% pražanů má svoje ekonomické aktivity soustředěné v Praze a pouze 4% pražanů za nimi cestuje mimo Prahu.Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech čtrnácti krajů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než dvaceti zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících.
Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 procent na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů.
Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 procent celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regionů.
Hospodářství Prahy 2002 (v milionech Kč)
Mimo to se v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:
výroba kovodělných výrobků
výroba strojů a zařízení
chemie a farmaceutický průmysl
průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
výroba dopravních prostředků (mimo výroby automobilů), zde zejména kolejní soupravy, motocykly, lehká letadla a jiné
Další odvětví hrají spíše podřadnou roli.Praha měla v roce 2010 skoro 1,3 milionu obyvatel.[3] Je 14. největším městem Evropské Unie. Za prací do ní dojíždí kolem 300 000 lidí, převážně ze Středočeského kraje.
Od poloviny 90. let výrazně posilují národnostní menšiny. V Praze podle odhadů žije trvale nebo přechodně asi 50 000 Slováků, 50 000 Ukrajinců, dalších 20 000 lidí z bývalého SSSR (především Rusové a Bělorusové), 10 000 obyvatel ze zemí bývalé Jugoslávie (především Srbové a Chorvati) a 15 000 Vietnamců. Ve městě je několik romských komunit, především v Libni, západní části Smíchova a na Žižkově. Podíl Romů v populaci je nižší než průměr v ČR (při sčítání lidu v roce 2001 bylo procento uvedené romské národnosti poloviční proti celorepublikovému průměru, nižší je pouze v kraji Vysočina[18]); podle výzkumu pro MPSV a ESF z roku 2006[19] v Praze je 6 sociálně vyloučených romských lokalit s odhadovaným počtem obyvatel přes 9 000. Karlín má pravděpodobně největší asijskou komunitu, dalšími centry Asiatů jsou Holešovice a Písnice. Většina Ukrajinců jsou muži, kteří přijeli za prací; mnozí z nich se však již v Praze trvale usadili. Slováky tvoří hlavně trvale usazení, studenti VŠ a lidé, kteří přijeli krátkodobě či dlouhodobě za prací.
Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých i počtu vystěhovalých. Mezi přistěhovalými je výrazně vysoký podíl cizinců. Pražané se vystěhovávají nejvíce do Středočeského kraje, konkrétně okresů Praha-východ a Praha-západ, kde vzniká metropolitní oblast Prahy. Ta má přibližně 200 000 obyvatel a neustále roste. Je nejrychleji rostoucím místem v ČR.
V minulosti v Praze žilo velice heterogenní obyvatelstvo - vedle Čechů Němci, Židé, ve středověku a raném novověku také Italové. Architektonické památky italského původu tvoří velkou část Malé Strany, židovského několik budov, které se zachovaly po asanaci Josefova, ale i synagogy mimo centrum města; Jubilejní synagoga na Novém Městě, synagoga na Smíchově a na Palmovce aj.
Dle sčítání pražského magistrátu z roku 2007 se ve městě pohybuje zhruba 2000 bezdomovců. Téměř 50 z nich získalo v roce 2008 práci na hlavní pracovní poměr díky pilotnímu projektu centra sociálních služeb (příspěvková organizace magistrátu). Účastníci projektu našli uplatnění v zahradnictví, pásové výrobě nebo na stavbách.[20]
Vývoj počtu obyvatel Prahy od roku 1378 do roku 2009 (v tisících)Rok 1378 1500 1610 1702 1798 1850 1883 1884 1901 1918 1922 1930 1960 1968 1974 1980 1990 2000 2007 2010
Počet obyvatel 40 30 60 60-65 79 155 160 171 216 223 667 849 1 005 1 103 1 156 1 183 1 215 1 181 1 212 1 286Kultura
Vstup do Veletržního paláce Národní galerie
Praha je kulturní metropolí celé České republiky, Evropské město kultury 2000.[21] Působí zde desítky muzeí, galerií, divadel, kin a nejrůznějších kulturních institucí.
Pražský magistrát vynakládá na kulturu ročně stamilionové částky; způsob přerozdělování finančních prostředků však v letech 2007-2008 ohrozil především některá menší divadla, a stal se tak předmětem ostrých sporů.[22]Pamětihodnosti
Praha díky své bohaté historii patří po kulturní stránce k nejvýznamnějším městům světa a po Londýně, Paříži, Římě, Madridu a Berlínu je šestým nejnavštěvovanějším městem Evropy. Neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením za druhé světové války (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst). Pražská památková rezervace (PPR) zahrnuje městské části s největší koncentrací památek. S rozlohou 8,66 km2 patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37 národních kulturních památek (z toho 28 na území PPR).Následující seznam uvádí pouze nejvýznamnější památky. Více objektů naleznete na stránce Seznam pražských památek. Tučně zvýrazněné objekty jsou národními kulturními památkami.
Kostely a kaple
Na Pražském hradě
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Bazilika svatého Jiří
Kaple sv. Kříže
Kostel Všech svatých
Kostel Matky Boží před Týnem
Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)
Kostel Narození Páně (Praha)
Betlémská kaple
Na Vyšehradě
Kostel svatého Petra a Pavla
Rotunda svatého Martina
Paláce
Palác Kinských
Černínský palác
Valdštejnský palác
Kláštery
Strahovský klášter
Emauzský klášter
Anežský klášter
Klášter augustiniánů kanovníků
Stavby určené pro vzdělání a kulturu
Karolinum
Národní divadlo
Národní muzeum
Klementinum
Rudolfinum
Ostatní stavby
Karlův most
Staroměstská radnice
Obecní důmLetohrádek Hvězda
Břevnovský klášter
Trojský zámekMuzea
Muzeum hlavního města PrahyDivadlo
Praha se vyznačuje mimořádnou koncentrací malých i velkých divadelních scén. V nejvýznamnějším Národním divadle, jehož novorenesanční budova a výzdoba je symbolem českého vlastenectví 19. století, působí stálé soubory činohry, opery a baletu;[23] ty vystupují střídavě také v klasicistním Stavovském divadle, v němž se na konci 18. století uskutečnily premiéry Mozartových oper Don Giovanni a La clemenza di Tito. Mezi činoherními scénami dále vyniká Divadlo na Vinohradech. Prestižní hudební scénou je pražská Státní opera (původně pražská německá scéna) a také Dvořákova síň Rudolfina, sídla České filharmonie.[24] Světově známé je také divadlo Laterna magika.
Mezi menší scény patří mj. Divadlo Na zábradlí, Divadlo v Dlouhé, Dejvické divadlo či dnes již legendární Semafor a divadlo Járy Cimrmana. Kromě toho má Praha množství muzikálových a zábavných divadel (největší z nich je Hudební divadlo Karlín) a dalších komerčních scén, které se zaměřují např. na černé divadlo a žijí především z cestovního ruchu.Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOKRestaurace a kluby
V Praze jsou stovky restaurací a barů a především hospod s dobrým českým pivem. Malá Strana, Staré Město nebo například Žižkov, jsou plné dobrých hospod, z nichž mezi nejznámější určitě patří U Pinkasů, U Vejvodů, U Tygra, U Hrocha a další. Slavná je také restaurace, která si vaří vlastní pivo - U Fleků. Praha v posledních letech nabízí také více kvalitních restaurací, které vedou skvělí šéfkuchaři, úrověn gastronomie rok od roku vzrůstá a již druhá pražská restaurace se může pyšnit hvězdičkou Michelin. Praha též každoročně na jaře pořádá festival jídla - Prague Food Festival.Postavení Prahy v rámci České republiky
Praha je sice od 24. listopadu 1990 de facto opět statutárním městem, má však v rámci Česka specifické postavení obce i kraje, a jako takové se jí netýká Zákon o obcích (128/2000 Sb.), nýbrž Zákon o hlavním městě Praze (131/2000 Sb.), který se zmiňuje o jejím statutu, ale mezi statutární města ji nepočítá. Zároveň zde sídlí i správní instituce Středočeského kraje.Katastrální členění
Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1949 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských obvodů, správních obvodů a městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území a některá katastrální území jsou tak rozdělena do více správních a samosprávných částí města. Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a označování domů. Praha je složena ze 112 katastrálních území různé velikosti, charakteru i významu.Významné čtvrti
Centrum města: Staré Město, Nové Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany, Vyšehrad
Velké čtvrti poblíž centra: Smíchov, Vinohrady, Nusle, Vršovice, Žižkov, Karlín, Libeň, Vysočany, Holešovice, Bubeneč,Územní členění
V roce 1960 bylo zřízeno deset městských obvodů a tyto obvody, rozšířené o nově přidružené obce, platí podle Zákona o územním členění státu dodnes. Původně byly i správními a samosprávnými obvody. Obyvatelé většiny území obvodů podléhali přímo obvodnímu národnímu výboru (později obvodnímu úřadu), v později připojených obcích však zůstaly jako mezičlánek místní národní výbory (místní úřady), které zároveň spadaly i pod působnost příslušného obvodu. Od roku 1990 však nejsou tyto obvody samosprávnými celky a od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.
Seznam deseti obvodů podle zákona č. 36/1960 Sb., u každého jsou uvedeny městské části, které nyní tvoří území obvodu:Obvody Městské části
Praha 1 Praha 1
Praha 2 Praha 2
Praha 3 Praha 3
Praha 4 Praha 4, Praha-Kunratice, Praha 11, Praha-Újezd, Praha-Šeberov, Praha 12, Praha-Libuš
Praha 5 Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Lipence, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín
Praha 6 Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha 17, Praha-Suchdol
Praha 7 Praha 7, Praha-Troja
Praha 8 Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice
Praha 9 Praha 9, Praha 14, Praha-Dolní Počernice, Praha 18, Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice, Praha 20, Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice
Praha 10 Praha 10, Praha-Křeslice, Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč, Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-BeniceSprávní a samosprávné členění
Mapka pražských městských částí, katastrálních území a správních obvodů
Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem a dále radou, starostou a úřadem městské části. Úřady některých městských částí měly již od ustavení městských částí svěřeny některé z působností státní správy i pro další městské části.
Od 1. července 2001 byla tato úroveň působností v celé Praze rozdělena do 22 správních obvodů - uvádí-li se v mapách nebo textu v souvislosti s Prahou spojení "správní obvod", je tím nejčastěji míněn správní obvod této působnosti a úrovně. Od 1. ledna 2002 je názvem těchto 22 městských částí slovo Praha s příslušnou číslovkou, stejné označení se používá i pro správní obvod jejich rozšířené působnosti. Některé z těchto 22 městských částí mají tuto působnost jen pro své území, jiné i pro další městské části.
Území většiny z těchto 22 správních obvodů (všech s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však není totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly původně (před rokem 1990) i správními obvody a měly i vlastní sbory (ONV). Vláda i poslanci opakovaně přicházejí s návrhy, aby staré členění bylo zrušeno, brzdí je však nevůle justice přizpůsobit se reformě státní správy. Na území Prahy se nachází 901 základních sídelních jednotek.Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu. Pražský železniční uzel je centrem dálkové i příměstské osobní dopravy. Velká pražská nákladová nádraží jsou v útlumu, avšak v Uhříněvsi vzniklo největší kontejnerové překladiště ve střední Evropě. Letiště Praha-Ruzyně je hlavním pražským letištěm. Osobní vodní doprava má v Praze převážně rekreační a turistický význam. Radotínský přístav umožňuje nákladní dopravu po Vltavě na labskou vodní cestu, je využíván sporadicky, zejména pro přepravu sypkých stavebních hmot a rozměrných nákladů.
Místní komunikace procházejí postupným rozvojem a modernizací po celou dobu vývoje města. Hlavními dálkovými silničními tahy jsou dálnice D1 (Brno, Ostrava), D5 (Plzeň), D8 (Ústí nad Labem) a D11 (Hradec Králové).Postupně jsou budovány dva rychlostní okruhy kolem Prahy, které mají být dokončeny kolem roku 2015.
Doprava v centru je regulována zejména systémem zón placeného stání, v okrajových částech jsou zřizována parkoviště P+R. Kolem roku 2000 se začala prosazovat koncepce ucelené městské sítě cyklistických tras, na mnoha místech jsou budovány stezky pro cyklisty.
Veřejná městská doprava byla zprvu v 19. století zajišťována drožkami a omnibusy, od roku 1875 vznikala síť koněspřežné tramvaje, kterou od 90. let 19. století začala nahrazovat elektrická tramvaj. Do roku 1907 soukromé městské dráhy vykoupilo město. Po neúspěšném pokusu v letech 1908-1909 se od roku 1925 začlenily do městské dopravy i autobusy a od roku 1974 metro. Po roce 2002 nabyly důrazu snahy využít pro městskou a příměstskou dopravu více i železnici. Doplňkovou roli mají od roku 1891 lanovky, po roce 2000 byly obnoveny tři malé osobní přívozy. Veřejná doprava dotovaná městem je začleněna do systému Pražské integrované dopravy.Partnerská města Atény, Řecko
Bagdád, Irák
Berlín, Německo
Birmingham, Spojené království
Bratislava, Slovensko
Brusel, Belgie
Budapešť, Maďarsko
Frankfurt nad Mohanem, Německo
Hamburk, Německo
Helsinki, Finsko
Chicago, Spojené státy americké Jeruzalém, Izrael
Kjóto, Japonsko
Lisabon, Portugalsko
Lucemburk, Lucembursko
Moskva, Rusko
Nîmes, Francie
Norimberk, Německo
Paříž, Francie
Peking, Čína
Phoenix, Spojené státy americké
Riga, Lotyšsko Rotterdam, Nizozemsko
Řím, Itálie
Petrohrad, Rusko
Soul, Jižní Korea
Stockholm, Švédsko
Šanghaj, Čína
Taipei, Taiwan
Turín, Itálie
Varšava, Polsko
Vídeň, Rakousko
Vilnius, Litva
Tirana, AlbánieHlavní město Praha
Praha, metropole České republiky:
• Nahoře: Panorama Hradčan s Pražským hradem a Karlovým mostem
• Vlevo 1: Letohrádek královny Anny v Královské zahradě
• Vlevo 2: Valdštejnský palác - sídlo Senátu Parlamentu České republiky
• Vlevo 3: Václavské náměstí v noci
• Dole: Panorama Staroměstského náměstí se Staroměstskou radnicí a pomníkem mistra Jana Husa
• Uprostřed 1: Detail věže chrámu sv. Víta se sochou pod ní
Uprostřed 2: Vstup do Obecního domu
• Vpravo 1: Tančící dům
• Vpravo 2: Letohrádek Hvězda
Vlajka Prahy
Znak Prahy
heslo: Praga Caput Rei publicae[p. 1]
(dříve Praga Caput Regni)
status: hlavní město, zároveň kraj a statutární město
historická země: Čechy
LAU 2: CZ0100 554782
kraj (NUTS 3): Hlavní město Praha (CZ010)
okres (LAU 1): Hlavní město Praha (CZ0100)
ISO 3166-2:CZ: CZ-PR
Státní poznávací značka: A
poštovní směrovací číslo: 100 00-199 00
katastrální výměra: 496 km²
obyvatel: 1 288 696 (14.1.2011[1])
rozpočtové výdaje: 60 991 mil. Kč (2010)[2]
Hustota zalidnění: 2 518,2 obyvatel/km²
zeměpisná šířka: 50° 05′ s. š.
zeměpisná délka: 14° 25′ v. d.
nadmořská výška: 177 m n. m. - 399 m n. m.
nejvyšší bod: vrch Teleček mezi Sobínem a Chrášťany (399 m n. m.)
nejnižší bod: hladina Vltavy u Suchdola (177 m n. m.)
počet městských obvodů: 10
počet městských (správních) obvodů: 22
počet městských částí: 57
počet místních částí: 146
počet katastrálních území: 112
počet základních sídelních jednotek: 901
adresa magistrátu: Magistrát hlavního města Prahy
Mariánské nám. 2
110 01 Praha 1
primátor: Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda (ODS) (od r.2010)
Shania Twain
18. února 2011 v 18:01Shania Twain, rozená Eilleen Regina Edwards [ʃəˈnaɪə 'tweɪn] IPA OC (* 28. srpna 1965, Windsor, Ontario) je kanadská country a popová zpěvačka.Její rodiče, otec Clarence Edwards a matka Sharon (rozená Morrisonová) se rozvedli, když jí byly dva roky. Matka se po rozvodu s ní a s její sestrou Jill odstěhovala do města Timmins, které se nachází na severovýchodě kanadského Ontaria, kde se provdala za Jerry Twaina (původem Ojibwa). Její nový otec, Jerry Twain, děvčata adoptoval, a tak bylo jejich příjmení změněno na Twain.
Byla jedním pěti dětí v Twainově chudé rodině. Její rodiče moc nevydělávali a tak hlad byl v rodině celkem běžný. Život v Timmins byl pro ní velmi těžký. Již od raného věku musela jako malá vystupovat v místních zakouřených hospodách a vydělávat po nocích zpěvem pár dolarů, aby pomohla svým chudým rodičům.V současnosti patří mezi nejpopulárnější zpěvačky country i popové hudby, především v USA, Kanadě, Velké Británii a Austrálii. Její nejúspěšnější deskou se stalo album "Come on Over" z roku 1997, kterým se stala jednou z nejprodávanějších sólových zpěvaček historie. Pravidelně se také umisťuje v anketách o nejpřitažlivější ženu planety.Alba
1993 Shania Twain
1995 The woman in me
1997 Come On Over
1999 Come On Over(International)
2001 The Complete Limelight Sessions
2002 Up!
2004 Greatest Hits
2005 Music From And Inspired By Desperate HousewivesSingly
1993 Dance With The One That Brought You
1993 What Made You Say That
1993 You Lay A Whole Lot Of Love On Me
1995 Whose Bed Have Your Boots Been Under
1995 The Woman In Me (Needs The Man In You)
1995 Any Man Of Mine
1995 If It Don't Take Two
1995 You Win My Love
1995 No One Needs To Know
1995 Home Ain't Where His Heart Is (Anymore)
1995 (If You're Not In It For Love) I'm Outta Here!
1996 God Bless The Child
1998 Love Gets Me Every Time
1998 Don't Be Stupid (You Know I Love You)
1998 Honey, I m Home
1998 You're Still The One
1998 From This Moment On
1998 When
1998 Black Eyes, Blue Tears
1998 That Don't Impress Me Much!
1998 Man! I Feel Like A Woman!
1998 You've Got A Way
1998 Come On Over
1998 Rock This Country!
1998 I'm Holdin On To Love (To Save My Life)
2002 I'm Gonna Getcha Good!
2002 Ka-Ching!
2002 Forever And For Always
2002 Thank You Baby (For Makin' Someday Come So Soon)
2002 When You Kiss Me
2002 Up!
2002 It Only Hurts When I'm Breathing (PROMO)
2002 She's Not Just A Pretty Face (PROMO)
Byla jedním pěti dětí v Twainově chudé rodině. Její rodiče moc nevydělávali a tak hlad byl v rodině celkem běžný. Život v Timmins byl pro ní velmi těžký. Již od raného věku musela jako malá vystupovat v místních zakouřených hospodách a vydělávat po nocích zpěvem pár dolarů, aby pomohla svým chudým rodičům.V současnosti patří mezi nejpopulárnější zpěvačky country i popové hudby, především v USA, Kanadě, Velké Británii a Austrálii. Její nejúspěšnější deskou se stalo album "Come on Over" z roku 1997, kterým se stala jednou z nejprodávanějších sólových zpěvaček historie. Pravidelně se také umisťuje v anketách o nejpřitažlivější ženu planety.Alba
1993 Shania Twain
1995 The woman in me
1997 Come On Over
1999 Come On Over(International)
2001 The Complete Limelight Sessions
2002 Up!
2004 Greatest Hits
2005 Music From And Inspired By Desperate HousewivesSingly
1993 Dance With The One That Brought You
1993 What Made You Say That
1993 You Lay A Whole Lot Of Love On Me
1995 Whose Bed Have Your Boots Been Under
1995 The Woman In Me (Needs The Man In You)
1995 Any Man Of Mine
1995 If It Don't Take Two
1995 You Win My Love
1995 No One Needs To Know
1995 Home Ain't Where His Heart Is (Anymore)
1995 (If You're Not In It For Love) I'm Outta Here!
1996 God Bless The Child
1998 Love Gets Me Every Time
1998 Don't Be Stupid (You Know I Love You)
1998 Honey, I m Home
1998 You're Still The One
1998 From This Moment On
1998 When
1998 Black Eyes, Blue Tears
1998 That Don't Impress Me Much!
1998 Man! I Feel Like A Woman!
1998 You've Got A Way
1998 Come On Over
1998 Rock This Country!
1998 I'm Holdin On To Love (To Save My Life)
2002 I'm Gonna Getcha Good!
2002 Ka-Ching!
2002 Forever And For Always
2002 Thank You Baby (For Makin' Someday Come So Soon)
2002 When You Kiss Me
2002 Up!
2002 It Only Hurts When I'm Breathing (PROMO)
2002 She's Not Just A Pretty Face (PROMO)

2004 Party For Two
2005 Don't
2005 I Ain't No Quitter
2006 Shoes
Rodné jméno Eilleen Regina Edwards
Přezdívka Eilleen Twain (1967-1992)
Shania Twain (1993-současnost)
Narození 28. srpna 1965
Windsor, Ontario
Žánry Country pop
Povolání zpěvačka
Nástroje zpěv, kytara, piano
Aktivní roky 1993 - současnost
Vydavatel Mercury Nashville
Web www.shaniatwain.com
David Deyl (Ted Hned)
18. února 2011 v 17:56Už deset nocí se mi stýská
Už deset nocí marně zkouším být sám
Na zlý časy se zas blýská
Na zlý časy...patent...zdá se zas má
Už deset nocí se mi stýská
Už deset nocí marně zkouším být sám
Na zlý časy se zas blýská
Bez tebe svůj svět nezvládám
Kytici růží za dveřma máš
Mám tě pod kůží všechno zlý smaž
Svět mi tě dluží
Všem mým nocím se zdáš
Jsi hebkej důkaz že funguje svět
Blonďatej úkaz
Smysl všech vět
Do nebe průkaz
Tak zapomeň to zlý teď hned
Uvěř v sílu druhých dílů
A návratů
Už deset nocí se mi stýská
Už deset nocí marně zkouším být sám
Na zlý časy se zas blýská
Bez tebe svůj svět nezvládám
Kytici růží za dveřma máš
Mám tě pod kůží
Všechno zlý smaž
Svět mi tě dluží
Všem mým nocím se zdáš
Jsi hebkej důkaz že funguje svět
Blonďatej úkaz
Smysl všech vět
Do nebe průkaz
Tak zapomeň to zlý
Trny a růže
Málo dá se dát
Cokoli můžeš
Jen ať má to spád jak dřív
Za chvíli svítá lásko buldočí
Pořád v tom lítám stíny útočí jak dřív
Kytici růží za dveřma máš
Mám tě pod kůží všechno zlý smaž
Svět mi tě dluží
Všem mým nocím se zdáš
Jsi hebkej důkaz že funguje svět
Blonďatej úkaz
Smysl všech vět
Do nebe průkaz Tak zapomeň to zlý (yeah)
Uvěř v sílu druhých dílů A v návrat
Uvěř v síly černobílý
A v závrať
Jsi hebkej důkaz že funguje svět
Blonďatej úkaz
Smysl všech vět
Do nebe průkaz
Tak zapomeň to zlý
teď hned
Prší Robo Opatovský ft. Monika Bagárová
18. února 2011 v 17:50huuuuuuuuuuuuuu.........
Monika:
Prší zatím co spíš
přes oči mokré nevidíš
prší nad náš svět
na moje slova v poušti vět
Robo:
búrka nočná
hrá na okna
trhá záves oblakou
oba:
Dášť padá tmou
sú bez brehou
rieky z očí anjelou
Dášť padá tmou
sú bez brehou
rieky z očí anjelou
huuuuuuuuuuu.......
Robo:
Prší už pár dní
chytáš ty perly
do dlaní
Prší v ríši snou
na mesto plné dáždikou
Monika:
Bouře noční
hrá si s okny
trhá závěs oblaků
oba:
Dášť padá tmou
sú bez brehou
rieky z očí anjelou
Dášť padá tmou
sú bez brehou
rieky z očí anjelou
huuuuuuuuuuuuu........
oba:
Dášť padá tmou
sú bez brehou
rieky z očí anjelou
Dášť padá tmou
sú bez brehou
rieky z očí anjelou
Dášť nekončí
ty stále spíš
stážím pjetrž tvojich snou
huuuuuuuuuuuuuuuu...........
Stále spíš
Girlfriend
18. února 2011 v 17:00Hey, hey, you, you
I don't like your girlfriend
No way, no way
I think you need a new one
Hey, hey, you, you
I could be your girlfriend
Hey, hey, you, you
I know that you like me
No way, no way
No, it's not a secret
Hey, hey, you, you
I want to be your girlfriend
You're so fine I want you mine you're so delicious
I think about you all the time you're so addictive
Don't you know what I can do to make you feel alright (Alright...)
Don't pretend I think you know I'm damn precious
And hell yeah, I'm the mother fucking princess
I can tell you like me too and you know I'm right (I'm right...)
She's like so whatever
You can do so much better
I think we should get together now
And that's what everyone's talking about
Hey, hey, you, you
I don't like your girlfriend
No way, no way
I think you need a new one
Hey, hey, you, you
I could be your girlfriend
Hey, hey, you, you
I know that you like me
No way, no way
No, it's not a secret
Hey, hey, you, you
I want to be your girlfriend
I can see the way, I see the way you look at me
And even when you look away I know you think of me
I know you talk about me all the time again and again (Againg and again...)
So come over here and tell me what I wanna hear
Better, yet, make your girlfriend disappear
I don't wanna hear you say her name ever again (And again...)
Because...
She's like so whatever
And she can do so much better
I think we should get together now
And that's what everyone's talking about
Hey, hey, you, you
I don't like your girlfriend
No way, no way
I think you need a new one
Hey, hey, you, you
I could be your girlfriend
Hey, hey, you, you
I know that you like me
No way, no way
No, it's not a secret
Hey, hey, you, you
I want to be your girlfriend
In a second you'll be wrapped around my finger
'Cause I can, 'cause I can do it better
There's no other, so when's it gonna sink in
She's so stupid, what the hell were you thinking?
In a second you'll be wrapped around my finger
'Cause I can, 'cause I can do it better
There's no other, so when's it gonna sink in
She's so stupid, what the hell were you thinking?
Hey, hey, you, you
I don't like your girlfriend
No way, no way
I think you need a new one
Hey, hey, you, you
I could be your girlfriend
(No way, no way)
Hey, hey, you, you
I know that you like me
No way, no way
No, it's not a secret
Hey, hey, you, you
I want to be your girlfriend
(No way, no way...)
Hey, hey, you, you
I don't like your girlfriend (No way!)
No way, no way
I think you need a new one (Hey!)
Hey, hey, you, you
I could be your girlfriend (No way, no way)
Hey, hey, you, you
I know that you like me (Now way!)
No way, no way
No, it's not a secret (Hey!)
Hey, hey, you, you
I want to be your girlfriend (No way, now way)
Hey, hey!
Dider Cuche
18. února 2011 v 14:01Didier Cuche (* 16. srpna 1974, Le Pâquier) je švýcarský lyžař, specialista na rychlostní sjezdové disciplíny, především sjezd a Super-G. Je držitelem stříbrné olympijské medaile z Nagana 1998 v Super-G, mistr světa z Val d'Isere 2009 a má i další dvě medaile z MS. Ve Světovém poháru se 48 krát dostal na stupně vítězů, a z toho 10 krát vyhrál. Čtyřikrát skončil třetí v celkovém pořadí SP, a získal tři malé křišťálové globusy za prvenství ve světovém poháru v jednotlivých disciplinách.
Nagano 1998 Nagano 13. únor 1998 sjezd 8. místo
Nagano 1998 Nagano 16. únor 1998 Super-G 2. místo
Salt Lake City 2002 Snowbasin 10. únor 2002 sjezd 14. místo
Salt Lake City 2002 Snowbasin 16. únor 2002 Super-G DSQ1
Salt Lake City 2002 Park City 21. únor 2002 obří slalom 10. místo
Torino 2006 Sestriere 18. únor 2006 Super-G 12. místo
Torino 2006 Sestriere 20. únor 2006 obří slalom 19. místoMistrovství světa
1999 Vail - 8. (Super-G), 14. (sjezd)
2001 St. Anton - 5. (Super-G), 16. (obří slalom), DNF (sjezd)
2003 St. Moritz - 4. (sjezd), 11. (Super-G), 12. (obří slalom),
2007 Åre - 3. (obří slalom), 4. (Super-G), 6. (sjezd)
2009 Val d'Isere - 1. (Super-G), 2. (sjezd), 6. (obří slalom),
Světový pohár
Vítězství v pořadí disciplíny v sezóněRočník Disciplina
2006/2007 Sjezd
2007/2008 Sjezd
2008/2009 Obří slalom
Umístění v celkové klasifikaci
1996/1997 - 92.
1997/1998 - 8.
1998/1999 - 15.
1999/2000 - 12.
2000/2001 - 10.
2001/2002 - 3.
2002/2003 - 5.
2003/2004 - 13.
2004/2005 - 17.
2005/2006 - 34.
2006/2007 - 3.
2007/2008 - 3.
2008/2009 - 3.
Vítězství v závodech světového poháru
Kitzbühel - 23. leden 1998 (sjezd)
Adelboden - 5. leden 2002 (obří slalom)
Altenmarkt - 7. březen 2002 (Super-G)
Beaver Creek - 8. prosinec 2002 (Super-G)
Garmisch-Partenkirchen - 30. leden 2004 (sjezd)
Kvitfjell - 10. březen 2007 (sjezd)
Val Gardena - 14. prosinec 2007 (Super-G)
Kitzbühel - 19. leden 2008 (sjezd)
Sestriere - 21. únor 2009 (obří slalom)
Sölden - 25. říjen 2009 (obří slalom)
Lake Louise - 28. listopad 2009 (sjezd)
Kitzbühel - 22. leden 2010 (Super-G)
Kitzbühel - 23. leden 2010 (sjezd)
Kvitfjell - 6. březen 2010 (sjezd)
14 vítězství (7 sjezdů,4 Super-G a 3 obří slalomy)
Nagano 1998 Nagano 16. únor 1998 Super-G 2. místo
Salt Lake City 2002 Snowbasin 10. únor 2002 sjezd 14. místo
Salt Lake City 2002 Snowbasin 16. únor 2002 Super-G DSQ1
Salt Lake City 2002 Park City 21. únor 2002 obří slalom 10. místo
Torino 2006 Sestriere 18. únor 2006 Super-G 12. místo
Torino 2006 Sestriere 20. únor 2006 obří slalom 19. místoMistrovství světa
1999 Vail - 8. (Super-G), 14. (sjezd)
2001 St. Anton - 5. (Super-G), 16. (obří slalom), DNF (sjezd)
2003 St. Moritz - 4. (sjezd), 11. (Super-G), 12. (obří slalom),
2007 Åre - 3. (obří slalom), 4. (Super-G), 6. (sjezd)
2009 Val d'Isere - 1. (Super-G), 2. (sjezd), 6. (obří slalom),
Světový pohár
Vítězství v pořadí disciplíny v sezóněRočník Disciplina
2006/2007 Sjezd
2007/2008 Sjezd
2008/2009 Obří slalom
Umístění v celkové klasifikaci
1996/1997 - 92.
1997/1998 - 8.
1998/1999 - 15.
1999/2000 - 12.
2000/2001 - 10.
2001/2002 - 3.
2002/2003 - 5.
2003/2004 - 13.
2004/2005 - 17.
2005/2006 - 34.
2006/2007 - 3.
2007/2008 - 3.
2008/2009 - 3.
Vítězství v závodech světového poháru
Kitzbühel - 23. leden 1998 (sjezd)
Adelboden - 5. leden 2002 (obří slalom)
Altenmarkt - 7. březen 2002 (Super-G)
Beaver Creek - 8. prosinec 2002 (Super-G)
Garmisch-Partenkirchen - 30. leden 2004 (sjezd)
Kvitfjell - 10. březen 2007 (sjezd)
Val Gardena - 14. prosinec 2007 (Super-G)
Kitzbühel - 19. leden 2008 (sjezd)
Sestriere - 21. únor 2009 (obří slalom)
Sölden - 25. říjen 2009 (obří slalom)
Lake Louise - 28. listopad 2009 (sjezd)
Kitzbühel - 22. leden 2010 (Super-G)
Kitzbühel - 23. leden 2010 (sjezd)
Kvitfjell - 6. březen 2010 (sjezd)
14 vítězství (7 sjezdů,4 Super-G a 3 obří slalomy)
Datum narození 16. srpna 1974 (36 let)
Místo narození Le Pâquier, Švýcarsko
Národnost Švýcarsko
Výška 174 cm
Váha 89 kg
Sportovní informace
Klub Chasseral Dombresson
Disciplina alpské lyžování
Značka lyží Head
Účast ve SP od 1993
Úspěchy
Počet výher ve SP 14
Olympijské medaile 0 - 1 - 0
Medaile z MS 1 - 1 - 1
Nejlepší celkové
místo ve SP
3. místo 2001/02, 2006/07,
2007/08, 2008/09,
Infobox byl naposledy aktualizován: 25.10. 2009.
Přehled medailí
Olympijské hry
stříbro ZOH 1998 Super-G
Mistrovství světa
bronz MS 2007 obří slalom
zlato MS 2009 Super-G
stříbro MS 2009 Sjezd
stříbro MS 2011 Sjezd

Aksel Lund Svindal
18. února 2011 v 13:55Aksel Lund Svindal (* 26. prosinec 1982, Lørenskog) je norský reprezentant v alpském lyžování, univerzál, dvojnásobný celkový vítěz Světové poháru (2007, 2009, velké křišťálové glóby), držitel čtyř malých glóbů za vítězství v jednotlivých disciplínách Světového poháru - v letech 2006 a 2009 v Super G a roku 2007 v obřím slalomu a kombinaci.
Je čtyřnásobným mistrem světa, jednotlivé tituly získal v Åre 2007 (obří slalom, sjezd), Val d'Isère 2009 (superkombinace) a Ga-Pa 2011 (superkombinace). Stal se olympijským vítězem v Super G na Zimních olympijských hrách 2010 ve Vancouveru. K únoru 2011 zvítězil ve 14 závodech Světového poháru.
Přítelkyní je americká lyžařka Julia Mancusová.Sezóna Disciplína
2006 Super G
2007 Celkově
2007 Obří slalom
2007 kombinace
2009 Super G
2009 Celkově1. 27. listopad 2005 Lake Louise Super-G
2. 15. březen 2006 Åre sjezd
3. 30. listopad 2006 Beaver Creek Superkombinace
4. 21. prosinec 2006 Hinterstoder Obří slalom
5. 14. březen 2007 Lenzerheide sjezd
6. 15. březen 2007 Lenzerheide Super-G
7. 17. březen 2007 Lenzerheide Obří slalom
8. 28. říjen 2007 Sölden Obří slalom
9. 25. listopad 2007 Lake Louise Super-G
10. 5. prosinec 2008 Beaver Creek sjezd
11. 6. prosinec 2008 Beaver Creek Super-G
12. 11. březen 2009 Åre sjezd
13. 18. prosinec 2009 Val Gardena Super-G
14. 8. leden 2011 Adelboden Obří slalom
Umístění ve Světovém poháruSezóna/Pořadí Celkově Sjezd Super G Obr.slalom Slalom Kombinace
Pořadí Body Pořadí Body Pořadí Body Pořadí Body Pořadí Body Pořadí Body
2002/03 39. 225 58. 4 23. 54 26. 54 38. 33 4. 80
2003/04 19. 396 36. 40 15. 138 19. 103 41. 38 6. 77
2004/05 21. 370 30. 83 11. 156 17. 96 37. 35 - -
2005/06 2. 1006 13. 182 1. 284 10. 195 13. 205 7. 140
2006/07 1. 1268 7. 321 5. 181 1. 416 21. 118 1. 232
2007/08 40. 234 45. 14 22. 100 19. 100 50. 20 - -
2008/09 1. 1009 4. 356 1. 292 5. 260 - - 11. 101
2009/10 4. 883 7. 248 3. 314 8. 211 54. 9 9. 101Datum narození 26. prosince 1982 (28 let)
Místo narození Lørenskog, Norsko
Národnost
Výška 189 cm
Webová stránka www.aksellundsvindal.com
Sportovní informace
Klub Nero Alpin
Disciplina alpské lyžování
Značka lyží
Účast ve SP od
Úspěchy
Počet výher ve SP 14
Stupně vítězů 35
Olympijské medaile 1 - 1 - 1
Medaile z MS 4 - 1 - 1
Infobox byl naposledy aktualizován: 15. února 2011.
Přehled medailí
Olympijské hry
zlato 2010 Vancouver Super G
stříbro 2010 Vancouver sjezd
bronz 2010 Vancouver obří slalom
Mistrovství světa
zlato 2007 Åre obří slalom
zlato 2007 Åre sjezd
zlato 2009 Val d'Isère superkombinace
zlato 2011 Ga-Pa superkombinace
stříbro 2005 Bormio kombinace
bronz 2009 Val d'Isère Super G

Ondřej Bank
18. února 2011 v 13:49
Datum narození: 27. října 1980
Reprezentace: od roku 1998 členem národního družstva mužů
Disciplíny: slalom, obří slalom, superobří slalom, sjezd, superkombinace
Trenér: Tomáš Bank
Vybavení: Elan, Nordica, Vagus, Birki, VIST
Klub: Dukla Liberec
Koníčky: golf, tenis, spánek
Charitativní činnost: spolupráce s Nadačním fondem Modrý hroch
Sportovní idol: Lasse Kjus
Obíbený film: Forrest Gump, Lid versus Larry Flynt, Červeny trpaslík
Oblíbená kniha: Hamlet, Sexus, Saturnin, Norské dřevo
Kde by chtěl v budoucnu žít: kokosove ostrovy
Oblíbená muzika: Led Zeppelin, Edith Piaf, Wohnout, Cafe del Mar, Nina Simone
Oblíbená relaxace: golf, skydiving
Kondiční trenér: Josef Andrle
Fyzioterapeut: Jan Pernica
PR, marketing a management: Euro Enterprise Development s.r.o. , Tomáš Pochop
PR marketing: Martin Hájek
Luzern
18. února 2011 v 13:45Lucern (německy: Luzern, francouzsky a anglicky: Lucerne, italsky a rétorománsky: Lucerna, místní dialekt Lozärn) je město ve Švýcarsku. Je hlavním městem stejnojmenného kantonu a také okresu. Leží na severozápadním konci Lucernského jezera u výtoku řeky Reuss a je hospodářským a kulturním centrem regionu Innerschweiz (resp. středního Švýcarska). Reuss rozděluje Lucern na Staré Město a Nové Město. Nejstarší zakrytý dřevěný most na světě (Kapellbrücke) s vodní věží a Most vetešníků (Spreuerbrücke) spojují Staré Město s Novým. Poloha mezi jezerem a horami (Pilatus a Rigi) je obzvláště malebná a urychlila rozvoj Lucernu coby cizinecké město (něm. Fremdenstadt) a turismus od roku 1840.
Rozloha městského území je 24,15 km², z toho je 60,4 % sídlišť, 11,6 % zemědělských ploch a 25,9 % lesů. K Lucernu patří také exkláva na severním svahu hory Bürgenstocku.Starověk a rozvoj města (okolo 750-1386)
Po rozpadu Římské říše zabírali germánští Alemáni od 6. století stále větší území v této oblasti. Germánský jazyk všude nahrazuje latinu.
Kolem roku 750 vzniká Benediktinský klášter Sv. Leodegar, který v průběhu 9. století spadal pod správu alsaského opatství Murbach. V tomto čase resp. kolem roku 750, se toto území nazývalo Luceria.
Roku 1178 dosáhl Lucern práva na nezávislost od světského pána kláštera Murbach v Alsasku. Založení města patrně připadá na tento rok.
Město získávalo stále více na významu jako klíčový bod rostoucí Gotthardské dopravy. Okolo roku 1290 je Lucern městem s rozsáhlými svobodami a cca 3 000 obyvatel. V této době získal král Rudolf I. Habsburský vládu nad klášterem sv. Leodegara a pozemky k němu náležejícím.
S rostoucím včleněním do habsburského zemského panství hledá Lucern útočiště u zemských obcí. S těmi se město spojuje snaha o samostatnost. V tzv. "Věčném svazku (něm. Ewigen Bund)" ze 7. listopadu 1332, smlouvy uzavřené mezi Lucernem a třemi kantony: Uri, Schwyz a Unterwalden. Později se k tomuto spolku přidala i města Curych, Zug a Bern. Svépomocí tohoto spolku měla skončit nadvláda Rakouska. Toho dosáhlo skrze vítězství Lucernu nad Habsburky v bitvě u Sempach (1386). Pro Lucern tím začala doba veliké expanze. Lucern se to podařilo v krátkém čase, přenést na sebe četná práva, jež byla předtím vyhrazena Habsburkům. Vzniklo tak výsostné území odpovídající zhruba dnešnímu kantonu Lucern.
Od města k městskému státu (1386-1520)
Roku 1415 obdržel Lucern od císaře Zikmunda říšské svobody a stává se silným členem švýcarského spolku. Město si vybudovalo vlastní zemskou svrchovanost, zvýšilo daně a ustanovilo úřední správce. Počet z celkový 30 000 městského obyvatelstva klesá asi o 40 procent. Na vině jsou především mor (okolo 1350) a různé války.
Roku 1419 se v listinách poprvé objevuje při čarodějnický proces proti jakémusi muži Mann ve švýcarském Lucernu slovo čarodějnictví.
Vznik katolického Švýcarska (kolem 1520-1798)
V rostoucím státním svazku Švýcarů patří Lucern k nejvlivnějším oblastem. Když po roce 1520 rozdělila reformační hnutí konfederaci, stala se většina měst evangelickými, Lucern však zůstal katolickým. Po vítězství katolíků nad reformovanými po bitvě u Kappelu (1531) převážila ve svazku opět města katolická.
Budoucnost však patřila reformovaným městům jako Curych, Bern a Basilej, jež ve druhé Villmerské válce (1712) porazily katolíky. Vedoucí postavení Lucernu v "Eidgenossenschaftu" je navždy ztraceno. V 16. a 17. století byly války a nákazy stále řidší, a tím silně roste počet obyvatel města.
Století revolucí (1798-1914)
Roku 1798, devět let po začátku francouzské revoluce, vpochodovala francouzská armáda do Švýcar. Staré společenství se rozpadá a vláda je přetvořena v demokracii. Průmyslová revoluce vstupuje do Lucernu o dost později. Roku 1860 je pouhých 1,7% obyvatel zaměstnáno v domácí nebo tovární výrobě, což je čtyřikrát méně než ostatní části Švýcarska. Zemědělství s vysokým podílem (40 procent) pracovních sil v rolnickém stavu ovlivňuje kanton. Nicméně město láká rozličné průmyslové podniky, ty se však usazují zejména v okolních vesnicích u Lucernu. Od 1850 do 1913 se zečtyřnásobuje počet obyvatel a roste i rozloha města. Od roku 1856 následuje železniční propojení, nejprve do Oltenu a Basileje, v roce 1864 do Zug a Curychu a v roce 1897 na jih.
Hlavní směr vývoje ve 20. století (1914-2000)
Ve 20. století získávají Vororte stále více na významu. Počet obyvatel v okolní aglomeraci se zdvojnásobil, zatímco městské obyvatelstvo přibývá jen pomalu. V roce 1981 bylo město připojeno k dálnici.
Zajímavosti
Historické
Kaplový most s Vodní věží
Jelikož je město rozděleno řekou Reuss, je zde množství mostů, které spojují staré město s novým. Z nich je nejznámější Kaplový most (Kapellbrücke), nejstarší zakrytý dřevěný most o délce 170 m z roku 1332. V roce 1993 zničil požár většinu mostu. Ale protože byl most v 60. letech kompletně renovován a každý jednotlivý dřevěný díl byl zaregistrován, bylo možné ho po požáru znovu vystavět podle původní podoby. Většina třírohých středověkých originálních maleb, jimiž byl most vyzdoben po celé své délce ve štítu, však byly nenávratně zničeny. V prostředku mostu se nachází symbol Lucernu, Vodní věž s osmibokým půdorysem. Most, stejně jako věž tvořily součást městských hradeb. Proto jsou dřevěné trámy ze strany vodní věže o něco výš.
Staré Město
Spreuerbrücke
Museggská zeď a Museggské věže (postaveny v letech 1350-1403 coby severní opevnění)
Lví pomník podle Bertel Thorvaldsen (1819)
Nadelwehr (1860)
Pět kolesových parníků společnosti SGV, světově největší aktivní parní lodě na sladké vodě
Svatomatoušský kostel je významnou ukázkou Novogotika
Jezuitský kostel je nejstarší veliký barokní kostel ve Švýcarsku
Hofkirche je nejvýznamnější církevní stavba švýcarské renesance
Gotthardgebäude je nejreprezentativnější novorenesanční stavbou Kantonu Lucern
KKL
Moderní architektura
Kulturní a kongresové centrum Lucern (KKL) francouzského architekta Jeana Nouvela (1999), přímo na břehu jezera
Nádraží od architektů Ammann + Baumann, a hlavní průčelí spoluvytvářel i Santiago Calatrava (1991)
The Hotel, hotel s restaurantem a barem na Sempacherstrasse 14 postavil také Jean Nouvel
Obytný věžák (Wohnhochhaus) Schönbühl od Alvara Aalta (1965-1968)
Zajímavosti v okolí Lucernu
Pilatus: někdejší Pilátské jezero na domovském kopci nad Lucernem mělo podle báje být místem posledního odpočinku Piláta Pontského a proto byl výstup na horu ve středověku přísně zapovězen. Dnes je hora ztékána turisty z obou stran. Z alpské strany nejstrmější zubačkou na světě a z Lucernské strany Panoramatickou kabinkovou lanovkou a visutou lanovkou. Příjezd od Lucernu: Bus č. 1 do 15 min. ke stanici "Linde-Pilatus", poté 5 min. pěšky k dolní stanici Pilatus Bahnen.
Rigi: "Královna hor" s první horskou železnicí Evropy.
Doprava
Portál bývalého nádraží
Ve městě a jeho okolí je provozována železniční, silniční a vodní doprava.
Železniční doprava je v regionu provozována společnostmi SBB, Zentralbahn a BLS. Hlavní nádraží v Lucernu se nachází nedaleko jezera v centru města. Původní nádražní budova byla zbořena, zachován byl pouze portál, a na jejím místě vyrostl terminál autobusové a trolejbusové dopravy. Nová nádražní budova byla postavena o několik desítek metrů dále, opět jako hlavové nádraží. Z nádraží vychází úzkorozchodné tratě do Englbergu a Interlakenu. Silniční veřejná doprava je reprezentována trolejbusovou a autobusovou dopravou provozovanou společnostmi Verkehrsbetriebe Luzern, Auto AG Rothenburg, Rottal AG a Postauto. Lodní doprava na Vierwaldstätterském jezeře je provozována Schifffahrtsgesellschaft des Vierwaldstättersees (SGV).
Od 11. prosince 2004 byla uvedena do provozu první etapa S-Bahn Luzern se šesti novými zastávkami, půlhodinovým taktem a novými soupravami.
Most Seebrücke spojující Staré město a Nové město je jedním z nejvíce frekventovaných v zemi.
Městem prochází, částečně v tunelech, severojižním směrem dálnice A2. Sjezdy ve městě jsou (od severu k jihu) Emmen-Süd, Luzern-Zentrum, Luzern-Kriens a Luzern-Horw.
Garmisch-Partenkirchen
18. února 2011 v 13:41Garmisch-Partenkirchen je město a lyžařské středisko v Bavorsku (Německo), asi 100 km na jih od Mnichova, poblíž hranice s Rakouskem, ležící pod horským masivem pohoří Wetterstein.
V roce 1936 se zde konaly Zimní olympijské hry a v roce 1978 mistrovství světa v alpském lyžování. Každoročně se zde na Nový rok koná závod ve skocích na lyžích, který je součástí Turné čtyř můstků. Na jaře 2007 byl 57 let starý skokanský můstek stržen a postaven nový, který měl premiéru 21. prosince 2007.
Z města jezdí zubačka pod vrchol nejvyšší německé hory Zugspitze (2962 m n. m.).

Animals
18. února 2011 v 13:33Animals Zvířata
elephant Slon
butterfly Motýl
Dog Pes
Cat Kočka
Lion Lev
Tiger Tygr
Dadá Patrasová
18. února 2011 v 13:13Dagmar Patrasová, českými dětmi též přezdívaná Dáda (* 27. dubna 1956 v Praze), je česká herečka, zpěvačka a moderátorka. Jejím manželem je hudebník Felix Slováček. Film 1974 Poslední ples na rožnovské plovárně 1975 Holka na zabití 1976 Odysseus a hvězdy 1976 Malá mořská víla 1977 30 panen a Pythagoras 1977 Šestapadesát neomluvených hodin 1979 Smrt stopařek (Marta Vanková) 1980 Trhák 1981 V podstatě jsme normální 1982 Zelená vlna 1980 Vrchní, prchni! (Manuela) 1982 Šílený kankán 1984 Lucie, postrach ulice 1988 Pan Tau 1988 Anděl svádí ďábla 2004 Choking Hazard (sama sebe) [editovat] Televize 1977 Poplach v oblacích 1969 Pan Tau (TV seriál) 1980 Lucie, postrach ulice (TV seriál) 1980 Arabela (TV seriál) 1983 Návštěvníci (TV seriál) 1984 Koloběžka první 1984 Čertův švagr 1988 O princezně, která ráčkovala 1990 Arabela se vrací (TV seriál) 1992 V Praze bejvávalo blaze (TV seriál) 2006 Letiště (seriál) (TV seriál)

Ewa Farna Ewakuacja
16. února 2011 v 18:27Możesz pytać jak się mam
ale to co wtedy powiem
nie przyniesie żadnych słów które chcesz znać
podróż mnie rozgrzesza z win
tam gdzie ja dotykam nieba
ty masz swoją metę ja mój start
Jedno wiem,gdy robie wszystkim wbrew
że po to są marzenia
Pragnę przeżyć każdy dzień
i do końca wyśnić noce
mam tysiące własnych spraw
ale w oczach strach
nagle w głowie alarm dzwoni
pędzi tłum, biegnę w drugą stronę
nie wchodź tu, ratuj siebie sam
wiem co robię spójrz
to mój własny ogień
Mamy taką piękną twarz
Za woalem gęsto tkanym z kłamstw
Mam dosyć gładkich słów
nudzą mnie
Jedno wiem,gdy chcę wszystkiemu wbrew
że po to są marzenia
Pragnę przeżyć każdy dzień
i do końca wyśnić noce
mam tysiące własnych spraw
ale w oczach strach
nagle w głowie alarm dzwoni
pędzi tłum, biegnę w drugą stronę
nie wchodź tu, ratuj siebie sam
wiem co robię spójrz
to mój własny ogień
to ja sama płonę
To moje życie,ogłosiłam w nim
EWAkuację i schodami w dół przyjaciół
Zbiegło stu.
Pragnę przeżyć każdy dzień
i do końca wyśnić noce
jak to zrobię moja rzecz
strach przegonie precz
w ciszy w głowie alarm dzwoni
pędzi tłum, biegnę w drugą stronę
nie wchodź tu, ratuj siebie sam
wiem co robię spójrz (Wiem co robię)
To mój pożar
To ja płonę. Biegnij!
