Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče. Rasismus jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě biologických (rasových) rozdílů mezi lidmi.[1] Jeho moderní forma vznikla v době romantismu jako reakce na osvícenské teorie o občanské rovnosti. Tehdejší rasismus souvisel s rozvojem etnického nacionalismu a později se zneužitím evoluční teorie tzv. sociálním darwinismem.
Rasismus bývá často zaměňován s rasovou nesnášenlivostí a v běžné mluvě tyto dva pojmy často splývají.
Rasismus v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné "rasy", lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly.[2]
Tato teorie tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, podmíněný geografickou diverzitou, determinuje schopnosti a vlastnosti jejich jednotlivých příslušníků. V praxi pak tento názor v řadě případů vedl (či stále ještě vede) k rasové segregaci, veřejnoprávní nebo soukromoprávní diskriminaci, a ve výjimečných případech i k pokusům o vyvraždění nepřátelských skupin.
Rasismus zatím nebyl nikde přesně definován. Možná jsou různá pojetí, například:
1. Rasismus jako teorie hlásající, že jelikož se jednotlivé lidské rasy a etnika vyvíjely na různých místech, v rozličných podmínkách (tropický prales, poušť, savana, tropy, mírné pásmo, polární kruh atd.), jinou rychlostí a různými způsoby (v jiných podmínkách byly zapotřebí jiné vlastnosti), jsou Gaussovy křivky jejich vlastností a schopností rozdílné.[zdroj?]
2. Rasismus jako nenávist k jedinci opodstatněná pouze jeho příslušností k jiné rase.
Mezi těmito dvěma extrémy je možné najít obrovskou škálu jiných potenciálních definic.
Paleokonzervativec Peter Brimelow k tomu uvádí, že dle moderní definice pojmu je rasista ten, kdo vyhrává spor s liberálem.[3] Podle konzervativce Steva Sailera je pojem rasismus pro dnešní dobu tím, čím byl neamerikanismus v 50. letech ve Spojených státech, tj. zaklínacím slovem, které poskytuje šikovnou náhradu za logické myšlení.

Tomu se říká "vlastní" názor...