close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Roman Šebrle

10. března 2011 v 18:44
Roman Šebrle je od mala sportu oddán; vedle manželky a rodiny je pro něj sport totéž, co život. Velká část důležitých událostí jeho života je obsažena ve výčtu jeho největších sportovních úspěchů. V osobě Romana Šebrleho máme atleta světové extratřídy s odpovídajícím sebevědomím, silnou vůlí a nejvyššími cíli.
Podobně jako v případě mnoha jiných sportovců se nejprve věnoval více sportům, než nakonec zakotvil u královské atletické disciplíny - u desetiboje. Šebrle hrál nejprve 14 let závodně fotbal, který občasně prokládal atletickými závody. Nejlepších výsledků dosahoval ve skoku do dálky. Když v roce 1992 sledoval v televizi zlatý triumf první velké osobnosti českého desetiboje Roberta Změlíka, zalíbila se mu představa sebe jako olympijského vítěze a rozhodl se jít v jeho stopách. S atletikou začal naplno až v pražské Dukle v roce 1995.
Na olympiádě v Sydney 2000 mu byla přisouzena role jednoho z favoritů. Když mu pak zlato uniklo jen o chlup, jelikož diskvalifikaci výkonu Estonce Erkiho Noola za přešlap v hodu diskem jury dodatečně zrušila, nebyl naštvaný, neboť radost z první olympijské medaile vše převážila.
Roman Šebrle
V období mezi olympiádami v Sydney a v Aténách 2004 pozvednul své výkony na absolutní vrchol a stal se světovou jedničkou. Půl roku po olympiádě vyhrál halové MS a na jaře 2001 na desetibojařském mítinku v rakouském Götzisu dosáhnul výkonu 9026 bodů. Jako první v historii překonal hranici devíti tisíc bodů. O světovém rekordu se rozhodlo až v závěrečném běhu na 1500 metrů: "Předtím byl můj nejlepší výkon na této trati 4:28,9 s a to se mi podařilo stlačit až na 4:21,98 s. Zaběhl jsem to tedy hlavně díky vůli a jsem nesmírně rád, že jsem tu vůli měl". Stejným způsobem, totiž dřinou dosáhnul i svých ostatních úspěchů, které lze docela přesně nazývat triumfy vůle. Roman nevítězí jako lehkonohý jazzman, který je nad věcí, nýbrž jako velký bojovník, který je závodem plně pohlcen. Jeho přístup k závodům je podobně zarputilý jako u Emila Zátopka, který závodil v duchu hesla: když nemůžeš, tak přidej.
Rok 2002 byl pro Šebrleho mimořádně dobrý. Přinesl mu vedle prvního syna také první desetibojařské zlato, první vítězství v Grand Prix a první titul Atleta roku. Šebrle bral svá vítězství jen jako dílčí kroky k vysněnému cíli: "Mám rád velké závody a olympijský desetiboj je ze všech určitě tím největším. I když jsem vždycky žil přítomností a koukal se jen kousek před sebe, o Aténách jsem mluvil již po posledních hrách v Sydney. Olympiáda je pro mě nejdůležitější sportovní představení v životě. Když to povím přehnaně, nešlo mi ani o mistrovství Evropy v Mnichově 2002 nebo o mistrovství světa v Paříži 2003. Sám pro sebe jsem si určil, že další olympijské hry po Sydney jsou mým vrcholem." I když byl Šebrle během aténského závodu podle svých slov pěkně nervózní, vybojoval své první olympijské zlato.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama