Vánoce jsou spolu spolu s Velikonocemi jedním ze dvou hlavních svátků v křesťnském církevním roce. Jejich základem je biblický příběh o zrození Spasitele Ježíše Krista a oslava této události. Už samotné pojmenování Vánoce ukazuje na větší počet posvátných nocí. V povědomí mají však lidé v dnešní době s tímto svátkem spojeny pouze tři dny - Štědrý den (24. 12.), Boží hod vánoční (25. 12.) a sv. Štěpán (26. 12.).
25. a 26. prosinec jsou opět velmi slavnostní dny, které se nesou ve znamení rodinných návštěv, slavnostních obědů a večeří. Obvykle se podává typicky český pokrm pečená husa se zelím a knedlíky nebo kachna, popř. krůta.
Bývá rovněž zvykem v tuto dobu zajít do některého z kostelů, ve kterých jsou již od Štědrého dne vystaveny jesličky. Některé jsou opravdu neobvyklé a stojí za pozornost. Např. v kostele sv. Matěje bývají každoročně jesličky z perníku, v kostele Panny Marie Andělské na Hradčanech zase jesličky v nadživotní velikosti. Jesličky je možno spatřit ve většině kostelů v historických částech města, např. v chrámu sv. Víta na Pražském hradě, v kostele sv. Jakuba, Panny Marie Sněžné, kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, u sv. Ludmily aj.
25. a 26. prosinec jsou opět velmi slavnostní dny, které se nesou ve znamení rodinných návštěv, slavnostních obědů a večeří. Obvykle se podává typicky český pokrm pečená husa se zelím a knedlíky nebo kachna, popř. krůta.
Bývá rovněž zvykem v tuto dobu zajít do některého z kostelů, ve kterých jsou již od Štědrého dne vystaveny jesličky. Některé jsou opravdu neobvyklé a stojí za pozornost. Např. v kostele sv. Matěje bývají každoročně jesličky z perníku, v kostele Panny Marie Andělské na Hradčanech zase jesličky v nadživotní velikosti. Jesličky je možno spatřit ve většině kostelů v historických částech města, např. v chrámu sv. Víta na Pražském hradě, v kostele sv. Jakuba, Panny Marie Sněžné, kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, u sv. Ludmily aj.
Zdroj: Pražská informační služba
